Nové úseky divoké vody za humny?

   To přece není možné, řekne si každý vodák, najít něco nového v Čechách! Vždyť naše hory jsou už skrz naskrz prošpikovány vodáckým průzkumem. Všechny Bělé, Černé, Desné, Kamenné, Křemelné, Bystré a jim podobné už byly někým pokořeny nebo alespoň objeveny a odloženy na později. Výš už to v našich horách nejde a pod horama se řeky uklidňují a jen tu a tam si prorážejí cestu nějakou pahorkatinou se spádem většinou nepříliš valným a v nížinách se opravdu jen vyjímečně najde nějaký spádový zlom, kde se říčka na chvilinku odtrhne od prokleté, v naší placce ovšem hojně rozšířené zkratky ZW.

   Ale neztrácejte naději! Je tu zcela nová dimenze-

Přepady rybníků

   Za vznik přepadů vděčíme Krčínovi a jeho předchůdcům či následovníkům. Jelikož ke vzniku rybničních systémů, na které je naše zem opravdu bohatá, docházelo v době, kdy hlavním kritériem staveb nebylo „proinvestovat“, snažili se naši prapředci najít pro budoucí hráz rybníka nejvhodnější, pokud možno tedy nejužší místo údolí, které bývá většinou také skalnaté. Hráz zadržuje vodu, ale průtok zdrojnice rybníka musí také někudy odtékat, tudíž přetékat. Téměř pravidlem bylo, že stavitelé nasměrovali přetékající vodu  na boční skalnatý svah, čímž vhodně zamezili vymílání hráze, ale především nevědomky vystavěli první umělé terény divoké vody na světě! To, že tyto skvostné prásky musely ještě pár set let na své první pokořitele z řad vodáckých počkat, berme teď jako nepodstatný detail…

   Lokality - toky s přepady hledejme tam, kde je možné předpokládat výskyt podmínek pro ten správný typ přepadu. Tím zřejmě musíme prakticky vyloučit naší baštu rybníků – Třeboňskou pánev. Tam asi nebudou ty správné boční skalky, po kterých by to mastilo dolů.

Dalším podstatným kritériem pro hledání je velikost toku. Na velkých řekách totiž jak známo rybníky nejsou a jsou-li rybníky na větších potocích, bývají napájeny bočními kanály z důvodu odvedení přívalové vody hlavním korytem mimo rybník. Lze tedy shrnout, že ty pravé přepady najdeme na malých potocích nebo horních tocích známých, v kilometrážích popisovaných říček. Opravdovým rájem přepadů je kupodivu Středočeský kraj! Tak už věříte, že máme nové úseky divoké vody za humny?

   Sjízdnost přepadů je trochu problém. Mnohdy využíváme vypouštění vody z rybníka ke splouvání nějakého toho podzimního bahňáku, ale bohužel... voda valí z výpusti (v klukovské hantýrce špunt) a přepad je zcela suchý. Jediná možnost tedy zůstává za přírodní (jarní) velké vody, ale rybník musí být zcela naplněn, což zase mnohdy po podzimním výlovu ještě není.

   Obtížnost je těžké vyjadřovat klasickou stupnicí WW. Po vzoru hodnocení amerických vodáků, kde údaj vyjadřuje i okolnosti mimo vlastní vodní obtížnost, jsme zvolili trojznaké hodnocení. První údaj (A-B-C) vyjadřuje náročnost nástupu (lezení přes česla, seskok odněkud atd.), druhý údaj je klasický stupeň WW vyjadřující obtížnost přepadu a poslední údaj (1-2-3) je „tvrdost“ dopadu. Více o našem hodnocení přepadů naleznete na našich webových stránkách.

    Kompletní evidenci nám známých přepadů naleznete na webových stránkách QaK. Pokud se vám zalíbila tato nová alternativa nebo máte již nějaký ten přepad za sebou, dejte nám prosím vědět abychom mohli rozšířit databanku. Nebo se s námi alespoň podělte o své přepadové zkušenosti.

Jako inspirace zde budiž ty nejlákavější destinace.

Vrchlice – Velký rybník    WW IV+      ( A / IV+ / 1 )

   Asi nejježděnějším přepadem rybníka je „Trojkombinace“ na Vrchlici. Je popsána v kilometráži nesprávně jako levá výpusť, v tabulce již pak o něco lépe jako kaskáda z Velkého rybníka. Je tudíž hodnocena klasicky jako WW IV-V. Začíná se přímo na Velkém rybníce a cestou dolů nasmahnete tři hezký vodopády nebo chcete-li skalní stupně. Zajímavější je přepad Velkého rybníka na pravé straně údolí, který prozatím zůstává velkou výzvou i když teoreticky to máme všichni samozřejmě sjetý už mockrát. ( A / VI / 3 )

Jevanský potok – Jevanský rybník     B / IV+ / 1

   Úzká balvanitá kaskáda podél zdi hráze rybníka. Nasedá se ihned pod česly rybníka a úzkým esovitým korytem o značném spádu to prášíte až dolů a je to z kopce. Popis zajímavého horního toku Jevanského potoka vám přineseme v některém dalším příspěvku od QaK.

Hostačovka – Jesuitský rybník   B / IV / 1  

   Skalnaté koryto s velikým spádem, bohužel dosti zarostlé a hůře přístupné. Asi padesátimetrová skluzavka. Pro sjetí je třeba opravdu hodně vody, ale dá se to při rychlém jarním táni někdy vychytat. Nástup je hned pod česly, respektive silničním mostem. Po nasednutí jedete chvíli svižným proudem s menším spádem až k peklu. Tady je asi metr vysoký skok do hustšího válce ( pro ty, kterým se vývar nelíbí je možnost nasednout až pod ním) a pak následuje skluzavka, která vypadá děsivě ale je celkem zadarmo.

Vavřinecký potok – „Žišauschlucht“, Žíšov    WW  II+ (nad Vavřineckým rybníkem)  

   Jedná se vlastně o peřej pod přepadem, proto také pouze klasické hodnocení obtížnosti stupněm WW (vlastní přepad je zděný schodovitý, nepoužitelný). Začněte efektním sešupem přímo z návsi do potoka a čeká vás nejdřív taková peřejka a poté skalnatý stupeň částečně valící na skálu vpravo. Budete-li vystupovat přes dvorek nějaké tamní babičky (jinak se vylejzá blbě), dejte pozor na psa a zavřete braňku.

Výrovka Strašík (spodní tok Vavřineckého p.)       A  / II+ / 3

   Nástup pod česly. Skalní skluz na hranu dvoumetrového kolmého jezu, pak druhý nízký jez, pod oběma dost hustý vývařiště! Za opravdu velký vody se tomuto přepadu vyhněte opravdu velkým obloukem!

Bečvárka - ráj přepadů:

Podbečvárský rybník      B / IV / 3

   Nejdřív betonový skluz pod česly, pod kterým se tvoří zajímavé boční válcovývařiště. Po této pasáží následuje lagunka  a potom skok vysoký asi tři metry, nejlépe skočitelný zleva do středu.

Stojespal                      A / III+ / 2

   Další z přídělu Bečvárky. Půlmetrový shcůdek z rybníka a pak skluz po šikmé skále s bočním asi dvoumetrovým seskokem do malé a poněkud těsné skalní vany.

„Přebozschlucht“, Přebozy                B / V-V+ / 2

   Skvostný impozantní přepad. Nástup sešoupnutím do malé lagunky pod česly, dále přes šikmý skluz s těsně míjeným skalním zubem v úrovni levého ramene do asi dvoumetrového skoku s dopadem na šikmou plotnu, pak doprava do spodního skoku s dopadem na skalní žebra.

  Při tradičním podzimním splouvání Bečvárky se bohužel nedá žádný z přepadů nasmahnout. Podbečvárský rybník se vypouští, takže přepad je bez vody a první z rybníků v Mlékovicích bývá vypuštěn, takže voda dál není.

  Přichází zima a období vodácké lenivosti. Nepojedete-li třeba do Galície, vemte svého psa nebo svoje horské kolo na vycházku k nějakému rybníku ve vašem okolí a zkontrolujte kudy že to ta voda z toho rybníka odtéká… a jestli něco objevíte, podělte se o to s námi. Sedněte k počítači a zkuste www.vodaci-qak.borec.cz tam najdete i kontakt na nás.

  Na vaše příspěvky se těší přepadoví specialisté z QaK a DRC.

Sesmolili pro Vás: Franta a Snížák

 

 

Zpět na úvodní stranu Q&K